11 října 2012 ~ 11

Přivlastňování v angličtině

Přivlastňování je v každodenní mluvě velmi časté, v angličtině můžeme přivlastňovat buď pomocí „přivlastňovacích“ zájmen, anebo přivlastňovacího pádu.

PŘIVLASTŇOVACÍ ZÁJMENA

Použití přivlastňovacích zájmen je velice jednoduché, jejich přehled naleznete v následující tabulce. Každé se stačí naučit jako samostatné slovo, žádná speciální pravidla a znalosti k jejich správnému použití nepotřebujeme.

  • I´m a teacher. MY name is Filip.
  • He is Pepa. HIS car is white.
  • She is Lucy. HER surname is Nováková.
  • It is a pen. ITS colour is blue.
  • They are sisters. THEIR mother is a nice woman.

Všimněte si, že za osobním zájmenem (I, You, He …) stojí vždy rovnou přísudek (sloveso), zatímco za přivlastňovacím zájmenem stojí vždy nejprve přivlastňovaná „věc či osoba“ (My name, His car, Their mother …).

Přivlastňovací zájmeno tudíž nikdy nestojí samostatně, bez svého podstatného jména. Zatím se proto nebudeme zabývat specifickým postavením samostatného přivlastňovacího zájmene na konci věty, jako např. ve větě: Toto auto je moje. Tento tvar slova „moje“ se v angličtině neshoduje s tvarem „my“ a na tuto problematiku se podíváme někdy příště. Proto zatím používejme přivlastňovací zájmeno vždy ve spojení s podstatným jménem. Např.: This car is my car.

Důležité je pravidlo, že přivlastňovací zájmena nelze kombinovat s dalšími determinátory: a, this, the, that, Pepa´s … (Your a car. That his pen.takové kombinace neexistují).

PŘIVLASTŇOVACÍ PÁD – životné

Vzhledem k tomu, že angličtina na rozdíl od češtiny nezná „klasické pády“ (1. až 7.), musí si vypomoci jinak. Přivlastnění (v češtině tedy 2. pád) se v angličtině vyjádří pomocí kombinace „apostrof + S„.

  • Pepa isn´t happy. Pepa´s car isn´t fast.
  • Jim is young. Jim´s mother is old.
  • My mother is nice. My mother´s husband is nice too.
  • This doctor is clever. This doctor´s friend is from Brno.
  • That girl isn´t at school. Is that girl´s boyfriend at home?
  • My son-in-law is a singer. My son-in-law´s name is Peter.

Obdobně postupujeme i v množném čísle. Nejprve si ujasníme, „ke komu“ přivlastňujeme (pro demonstraci slouží první věta) – tzn. jaký je 1. pád – a ve druhé větě tvoříme „přivlastňovací pád“.

  • My friends aren´t happy. My friends´ cars are slow.
  • Our mothers are pretty. Our mothers´ dresses are long.
  • These doctors are from Prague. These doctors´ nurses are from Prague too.
  • Those students are sad. Is those students´ teacher angry?

Zde vidíte, že u množného čísla vypouštíme za apostrofem koncové „S“. Je tomu tak u množných čísel, která již na jedno „S“ končí (friends, mothers, doctors …). Naopak u nepravidelných podstatných jmen, jejichž množné číslo na „S“ nekončí, jej použít musíme (samotný apostrof nestačí – už kvůli výslovnosti).

  • My children are good. My children´s mother is my wife.
  • These men are stupid. Are these men´s wives happy?
  • Your sisters-in-law are tall. Are your sisters-in-law´s husbands handsome?

Všimněte si rozdílu:

  • My parent´s name is Džarda. (před apostrofem stojí jednotné číslo)
  • My parents´ names are Džarda and Věra. (před apostrofem stojí mn. číslo)
  • This student´s book is ugly. (před apostrofem stojí jednotné číslo)
  • These students´ teacher is hard-working. (před apostrofem stojí mn. číslo)

PŘIVLASTŇOVACÍ PÁD – neživotné

Pokud něco přivlastňujeme k věcem (něčemu neživotnému), zpravidla nepoužíváme „apostrof + S„, ale použijeme předložku druhého pádu: OF.

  • The colour of my car is dark blue.
  • The leg of that chair is white.
  • The name of my friend´s car was Kvido. 
  • Ale: My friend´s name is Paolo. (přivlastnění k osobě)

Přivlastnění pomocí OF lze použít i v situaci, kdy dochází ke zdvojenému přivlastnění u osob a pro příjemce informace by dvojí použití kombinace „apostrof + S“ mohlo být nepřehledné.

  • My brother´s friend´s wife is from Mexico. (nepřehledné)
  • The wife of my brother´s friend is from Mexico. (přehlednější)

Závěr

V tomto článku jsme se podívali na to, jakým způsobem lze v angličtině vyjadřovat přivlastnění. Že lze použít buď „přivlastňovací zájmeno„, anebo „apostrof + S“ či opis pomocí předložky OF. Každá varianta má svá pravidla použití a nemělo by na nich být nic složitého. V první kroku si prostě musíme uvědomit, ke komu (případně čemu) přivlastňujeme = daná osoba / věc v 1. pádu, a poté aplikujeme pravidlo o přivlastnění.

Poslední poznámka se týká faktu, že kombinace „apostrof + S“ nemusí vždy nutně znamenat přivlastnění. Tímto způsobem lze zkracovat sloveso „IS“, případně pomocné sloveso „HAS“.

  • He´s married. = He is married.
  • My father´s a doctor. = My father is a doctor.
  • What´s your name? = What is your name?
  • He´s got blue eyes. = He has got blue eyes.
  • ale: My father´s friend is a doctor. (přivlastnění)

Procvičení

Zkuste si cvičně přeložit těchto pár slovních spojení:

část a) Mé křestní jméno. Tvůj velký pes. Jeho sešit. Její kamarádka. Jeho barva (stolu). Její barva (židle). Náš pracovitý učitel. Vaše dlouhé vlasy. Jejich pomalé auto.

část b) Pepův pes. Mé matky jméno. Tvé matky příjmení. Jeho strýce adresa. Její tety velký dům. Tohoto doktora auto. Této zdravotní sestry pohledný manžel. Našich rodičů děti. Jejich dětí rodiče.

část c) Jméno mé matky. Příjmení tvé matky. Adresa jeho strýce. Velký dům její tety. Auto tohoto doktora. Pohledný manžel této zdravotní sestry. Děti našich rodičů. Rodiče jejich dětí.

část d) Barva našeho auta. Noha Pepova stolu. Jméno auta tamtoho muže. Barva očí mé sestry.

část e) Bratr sestry mojí kamarádky. Auto strýce tohoto kluka. Křestní jméno kamaráda mojí tety. Bílý pes babičky našeho učitele. 

Vyšla Vám část b) a c) stejně? Pokud ano, pak vás bohatost českého jazyka nezaskočila 😉 To co lze česky říci dvěmi různými způsoby lze v angličtině říci pouze jedním.

Procvičovací TEST na problematiku přivlastňování (+ výsledky) naleznete zde.


11 komentáře k “Přivlastňování v angličtině”

  1. Hojo 21 září 2013 at 20:29 Permalink

    Stale som nezistil kedy sa pouziva got. Napr. She has got blue eyes preco neni len she has blue eyes?

    • Jaroslav Svoboda 3 listopadu 2015 at 19:11 Permalink

      To got je v angličtině už zastaralé. Dnes se už nepoužívá. Jiný význam v tom není.

  2. Filip 21 září 2013 at 22:28 Permalink

    „Have got“ se používá v britské angličtině, „have“ v americké. Význam je totožný. Rozdíl je v tom, že ve variantě „have got“ je pomocné slovese „have“, zatímco u „have“ je pomocné „do/does/will/did“.

    A proto:

    She has got blue eyes. = She has blue eyes.
    She hasn´t got blue eyes. = She doesn´t have blue eyes.
    Has she got blue eyes? = Does she have blue eyes?

    Variantu „have got“ je možné použít pouze v přítomném čase. Do minulosti či budoucnosti je nutno použít už jen „have“.

  3. Me 11 května 2015 at 19:14 Permalink

    Keď píšeme napríklad vetu in He’s hug má tam byť ten apostrof?

    • Filip 14 května 2015 at 12:04 Permalink

      Nerozumím, co by ta věta měla znamenat …

      He´s hug = he is hug = on je objímat (?)

      f.

    • fl 23 srpna 2016 at 08:05 Permalink

      Myslíš jako jako his?

      • Filip 25 srpna 2016 at 15:34 Permalink

        Asi nerozumím dotazu.

        His hug = Jeho obejmutí

  4. Daniel 20 srpna 2018 at 11:03 Permalink

    Když chci popsat patřící dvěma lidem, použiju apostrofu u obou? Příklad:
    „John’s and Anna’s babies are twins.“?

    • Filip 20 srpna 2018 at 12:13 Permalink

      John and Anna´s babies – patřící jim společně
      John´s and Anna´s babies – patřící každému zvlášť

      Před apostrof patří celý výraz, ke kterému něco / někdo patří.

  5. Luca 13 listopadu 2018 at 07:17 Permalink

    Dobrý den. Jak prosím říci třeba ‚pes tetičky Julie‘?
    Je to
    autie’s Julia dog
    nebo auntie Julia’s dog
    nebo auntie’s Julia’s dog? Jde o 1 osobu -tetičku Julii. Tipuji druhý tvar, ale jistá si nejsem. Díky

    • Filip 29 listopadu 2018 at 14:21 Permalink

      auntie Julia´s dog – Vaše úvaha je správná


Diskutuj, zanech komentář