10 Březen 2013 ~ Zatím žádný komentář

Významová slovesa – Přít. čas prostý I.

Dnes se prvně podíváme na práci s “(plno)významovými” slovesy. Pro studenty začátečníky je naprosto zásadní dokázat rozlišit mezi slovesem “to BE” (kterému jsme se věnovali v předchozích článcích) a těmi “(plno)významovými”. Plnovýznamová slovesa si dnes představíme v té asi nejjednodušší gramatické struktuře – oznamovací kladné větě v přítomném čase prostém. V dalších článcích se podíváme na tvorbu otázek a záporných vět. ;-)

Rozdíl “to BE” v. (plno)významová slovesa

Sloveso “být” označuje nějaký stav, který musí být dále definován dalším slovem – přídavné jméno, podstatné jméno, příslovečným určením místa apod.

  • I am happy.
  • She´s a teacher.
  • We´re at home.

Plnovýznamová slovesa ale, jak už sám název napovídá, jsou již samy nositelem nějakého významu.

  • I swim.
  • Pepa works as a waiter.
  • We travel.

Časování – přítomný čas prostý

Výraznou gramatickou rozdílností je pak časování. Zatímco sloveso “to BE” má pro různé osoby různé tvary (I am, You are, He is …), u plnovýznamových sloves je to mnohem jednodušší. U přítomného času prostého, který probereme dnes, se svým tvarem od ostatních osob odlišuje pouze 3. os. jednotného čísla (he / she / it), která přijímá koncové -S. U ostatních časů (minulý / budoucí apod.) je to pak s tvarem plnovýznamového slovesa dokonce ještě jednodušší. To bychom ale předbíhali.

Ve slovníku si můžete zkusit vyhledat různá významová slovesa:

  • jíst = eat 
  • pít = drink
  • lyžovat = ski

(technicky vzato by ve slovníku před každým z těchto tvarů mělo být ještě “to”, které označuje, že se jedná o tvar infinitivu, nikoli o vyčasovaný tvar. Stejně jako “to be” tedy i “to eat” apod.)

Vyčasování těchto sloves v přítomném čase prostém je pak takto triviální:

Věty lze pak samozřejmě dále rozvíjet, a to v kontextu použitého gramatického času. Přítomný čas prostý se použivá především k vyjádření:

a) všeobecné pravdy:

  • I have a blue car.
  • Pepa likes beer.
  • Teachers teach their students.
  • He never smiles.

b) opakovaných dějů:

  • He studies English.
  • She shops on Monday.
  • They travel on holiday every year.

Za klíčový je nutno považovat fakt, že pomocí tohoto času nikdy nevyjadřujeme, co se děje právě teď. To by se vyjádřilo pomocí jiného času. Věta “Pepa drinks beer with his friends.” tak říká, “co Pepa obecně dělá”, ale naprosto nic nevypovídá o tom, kde Pepa je a co dělá právě teď.

Pokud bychom použili přítomný čas průběhovýPepa is drinking beer with his friends. – znamenalo by to, že k tomu dochází právě teď a naopak by to nic nevypovídalo o tom, zda-li k tomu dochází často či nikoliv. Tímto časem se budeme ale zabývat až v některém z dalších článků.

Pozor na pravopis

Připojování koncového -S má v angličtině svá pravidla. Jde o obecné principy pravopisu, které se netýkají jen tohoto času, ale platí obecně. Třeba u tvorby množného čísla: box – boxes; toy – toys; city – cities apod.

  • a) končí-li infinitiv na sykavku (s, sh, ch, x): teach – teaches; fix – fixes
  • b) končí-li na Y, před kterým je souhláska: study – studies; carry – carries
  • c*) končí-li na Y, před kterým je samohláska: play – plays; buy – buys
  • d) končí-li na O: go – goes; do – does
  • e) nepravidelný tvar: have – has

*kategorie c) je vlastně úplně pravidelná (pouze přijímá -S jako třeba works, lives apod.), zmiňujeme ji zde zvlášť, aby bylo vidět, že v těchto případech nedochází ke změkčení koncového Y jako je tomu v kategorii b)

Závěr

Už víme, co jsou významová slovesa (kromě nich existují třeba ještě způsobová – muset, nesmět, moci apod.) a jak se s nimi pracuje v kladné větě u přítomného času prostého. Za základní je třeba považovat:

  • schopnost rozlišit významové sloveso od slovesa “to BE”,
  • nezapomínat přidávat koncové -S ve 3. os. j. č.,
  • nepoužívat tento čas pro popis toho, co se děje právě teď.

V příštím článku se naučíme, jak se s nimi v tomto gramatickém čase tvoří otázka a jak zápor. Zatím si zkuste ve slovníku vyhledat infinitivy různých sloves a s nimi tvořte oznamovací věty ve všech osobách, nejčastěji pak trénujte 3. os. j. č.

Zkuste nyní přeložit tyto věty ;-) :

  • Pepa bydlí na vesnici. Já zpívám každý den.
  • Naše maminka vaří každé pondělí.
  • Tvoje babička se ráda dívá na televizi.
  • My lyžujeme na horách.
  • Moji rodiče cestují každý rok do Itálie.
  • Velmi často mluvím o angličtině. Piju pivo v hospodě.
  • Jane nakupuje ve městě. Pepův kamarád pracuje v bance.
  • Ty hraješ velmi dobře na kytaru. Její syn rád běhá v parku.

 

Diskutuj, zanech komentář